VETERINARY CLINIC
Veterinary clinic, veterinary clinic, veterinary clinic Prague, veterinarians, veterinary clinic Ivet
Prevention
The basis of preventive measures is the prevention of health problems and diseases, their early detection and prevention of relapses. Preventive examinations should not only cover the period of infancy, but also the entire life and old age.
Preventive care activities include:
-
nail trimming, gland and ear cleaning
-
rodent teeth treatment
-
entrance examinations of kittens, puppies
-
animal identification - microchipping, tattooing, passport issuance
-
sale of nutritional supplements, feed, diets……..
Vaccination
Vaccination is often the first reason that brings a new puppy or kitten owner to the veterinarian. The basic rule is to vaccinate only healthy animals; in case of illness, it is advisable to postpone the vaccination. Furthermore, it is necessary not to overexert the animal after vaccination, not to let it get cold anywhere, and to consult a veterinarian about the application of all medications, including deworming tablets. In general, it is advisable to deworm dogs and cats no later than a week before and no earlier than a week after vaccination.
The vaccination itself is usually well tolerated by animals. Side effects such as fatigue, loss of appetite and a temporary increase in temperature occur rarely and subside quickly. In exceptional cases, hives, itching and swelling at the injection site or swelling of the head may occur. Inform your veterinarian about such side effects, who will change the brand of vaccine at the next vaccination. Severe reactions in the form of anaphylactic shock occur very rarely and immediately after vaccination. For this reason, there is no need to be overly concerned, as a specialist who will take care of the animal is always within reach.
Basic vaccinations - puppy
Usually, the puppy is given to its new owner after the first vaccination, during which it is vaccinated against distemper (D) and parvovirus (P). This is followed by a booster vaccination in 3-4 weeks, when it is vaccinated against three more diseases - infectious hepatitis (H), parainfluenza (Pi) and leptospirosis (L). Subsequently, the complete vaccine (i.e. DHPPiL) is revaccinated again after 3-4 weeks. Ideally, the last booster vaccination should take place at 16 weeks of age or later, when there is no longer a risk of the vaccine being "weakened" by antibodies from mother's milk. The number of vaccinations at the beginning of a puppy's life therefore depends on when the breeder starts vaccination. However, in practice, the vaccination schedule is ended earlier, usually after the third vaccination. From the 3rd month onwards, the risk of an insufficient response to the vaccine is minimal. Rabies (R) is usually vaccinated together with the last vaccination against all infections. By law, the owner is required to have their dog vaccinated against rabies from the age of 6 months. It is therefore possible to vaccinate against rabies later and thus reduce the burden on the puppy's immune system.
Recommended vaccination schedule - puppy
Optional puppy vaccinations
Puppies can also be vaccinated against other diseases. Vaccination against tetanus is recommended especially for dogs that are around horses during the teething period. There is a proven breed predisposition in German shepherds. The first dose can be administered from the 12th week of age, followed by a revaccination after 3-4 weeks. Lyme disease is a disease transmitted mainly by ticks. Vaccination is therefore recommended in areas with an increased incidence of ticks. The principles of vaccine administration are similar to those for tetanus. Fungal diseases caused by the causative agent Microsporum canis can also be vaccinated, but the vaccine is most often used therapeutically after the outbreak of an infection. It is also possible to vaccinate with an intranasal vaccine against kennel cough, but the course of the disease is usually not severe enough to require vaccination.
Basic vaccinations - kittens
Maternal antibodies in kittens have a longer half-life than in puppies, so vaccination of kittens begins later. The basic infections against which kittens need to be vaccinated are feline calicivirosis (C), panleukopenia (P) and rhinotracheitis (R). As with puppies, it is most appropriate to perform the last booster vaccination after 16 weeks of age. However, as with puppies, vaccination is often completed a little earlier in practice, usually after the second application around 3 months of age. As with puppies, the risk of insufficient vaccine effectiveness is minimal at this age. After that, cats are regularly revaccinated every year. Unlike dogs, cats are not required by law to be vaccinated against rabies. Given that rabies does not currently occur in the Czech Republic and cats experience adverse reactions to the rabies vaccine more often than dogs, it is possible to omit it. However, it is mandatory to vaccinate cats against rabies when traveling abroad. I would also recommend vaccinating outdoor cats in border areas, as not all neighboring countries are rabies-free (Poland is the most at risk in this regard).
Basic vaccination schedule - kitten
Optional vaccination of kittens
In addition to the basic vaccination, which is recommended for all kittens, cats can be vaccinated against other diseases. Probably the most common is the vaccination against chlamydia. This is especially suitable for cats from environments where chlamydia has already occurred, outdoor or show cats. The first vaccination is carried out from the 9th week with one booster vaccination in 3 - 4 weeks and then every year. Vaccination against feline leukemia (FeLV) is possible from the 8th week with one booster vaccination in 3 ̶ 4 weeks, then after a year and then every 2 ̶ 3 years. Only cats that are FeLV negative can be vaccinated. It is also possible, similarly to dogs, against fungal infections.
Odčervení
Odčervení psů a koček patří spolu s očkováním k základům preventivní péče. Chráníte tak nejen zdraví svého zvířete, ale i zdraví Vaše a Vašich dětí. Někteří vnitřní parazité jsou totiž přenosní na člověka.
Kromě podání samotného antiparazitika jsou pro správné odčervení klíčové podmínky chovu. Zvířata je třeba udržovat v čistotě, pravidelně odklízet trus z výběhů a dodržovat zásady hygieny. Rovněž je důležité udržovat rozumnou koncentraci zvířat a krmit kvalitním krmivem.
Odčervení psů
Štěňata se často rodí infikovaná, nebo se infikují pomocí mateřského mléka. Pro správné prospívání štěňat je odčervení klíčové. Vždy je nutné odčervit najednou celý vrh i s matkou. První odčervení se u štěňat provádí ve dvou týdench stáří. Následně odčervujeme každých 14 dní až do 3 měsíců věku. Od třetího měsíce odčervujeme po třech měsících až do jednoho roku věku.
Březí fena se neodčervuje, jelikož mnoho odčervovacích preparátů může mít negativní vliv na plody. U dospělých psů by se v ideálním případě mělo provádět koprologické vyšetření (rozbor trusu) každých 3 ̶ 6 měsíců a na základě jeho výsledků odčervovat. V praxi se však často rovnou odčervuje, jelikož je vysoká pravděpodobnost, že pes bude infikován. Při plánování četnosti odčervení je vhodné přihlédnout k využití psa. Domácí mazlíček, který tráví většinu času v bytě, je krmen granulemi a venku se pohybuje pouze pod dohledem, nebude vyžadovat takovou četnost odčervení jako např. lovecký pes, který v průběhu své práce přichází do pravidelného kontaktu se zvěří a většinu času tráví venku. Vhodné je při termínování odčervení zvážit také, zda jsou v domácnosti další psi nebo jiná zvířata a zda jsou v rodině majitele děti nebo oslabené osoby, pro které by případné napadení parazity mohlo představovat vážnější zdravotní riziko než pro zdravého dospělého člověka.
Odčervení koček
Zásady odčervení u koček jsou obdobné jako u psů. Koťata je vhodné odčervovat stejně jako štěňata, tzn. od dvou týdnů věku každé dva týdny do 3 měsíců a následně každé 3 měsíce do roku věku. U dospělých koček velmi záleží na prostředí a krmivu. Venkovní kočky je vhodné odčervovat důsledně každé 3 měsíce, naopak u bytových koček, které nechytají myši, stačí odčervení každého půl roku, nebo až na základě koprologického vyšetření
Odčervovací přípravky
Přípravků, které se používají k odčervení psů a koček, je na trhu velké množství. Vybrat si můžete i z různých aplikačních forem. Tradičně se používají odčervovací tablety (např. Drontal, Cestal, Caniverm). Mají obvykle široké spektrum účinku a působí jednorázově. Problém může být však s jejich podáním, a to zejména u koček. Odčervovací pasty (Banminth, Vitaminth) rovněž účinkují jednorázově. Jejich aplikace je obvykle snazší i u nepříliš spolupracujích zvířat. Spot-on (Stronghold, Advocate) je tubička s tekutinou, která se aplikuje na kůži zvířete. Pro snadnost podání jsou oblíbené zejména mezi majiteli koček. Působí většinou delší dobu (1 měsíc a déle) a poskytují ochranu i proti mnohým vnějším parazitům.
Odčervovací preparáty je vhodné střídat z důvodu možného vytvoření rezistence parazitů. Důležité je také dávkování, které určí veterinární lékař na základě hmotnosti vašeho zvířete.
Ectoparasitoses
Protection against external parasites is one of the most important breeding measures. It is not only about protecting animals, but also their owners, as many ectoparasites are transmissible to humans. Owners most often come to the veterinary clinic for flea and tick products, but there are a number of other parasites. In this article, we will introduce you to the most important ones.
Fleas
Fleas are the most common parasites of dogs and cats all year round. The cat flea (Ctenosephalides felis), as the name suggests, mainly infests cats, but also attacks dogs and is transmissible to humans. The dog flea (Ctenosephalides canis) is rarer, but is more easily transmitted to humans.
Only adult fleas suck blood. Flea infestations themselves cause only mild itching and small bumps. However, allergies to flea bites are very common in dogs and cats – in allergic people, even a few fleas can cause severe itching. Animals tend to groom itchy areas, which leads to large areas of infected skin with hair loss.
Another risk of fleas is the transmission of other parasites or infections. Fleas are a common intermediate host for the dog tapeworm (Dipylidium caninum). They also transmit a disease known as "cat scratch disease" caused by the bacterium Bartonella henselae.
Ticks
In our climate, ticks are a seasonal problem. They attack animals and people from spring to autumn, especially in warmer regions of the Czech Republic. The most common species in our country is the common tick (Ixodes ricinus), and in South Moravia, the common tick (Dermacentor reticulatus) is also found.
Ticks suck blood and cause an inflammatory reaction at the site of attachment; in very susceptible animals, neurotoxins from tick saliva can exceptionally cause tick paralysis. However, an even bigger problem are the diseases that ticks transmit. In addition to the well-known Lyme disease, these include tick-borne encephalitis, anaplasmosis and, fortunately, babesiosis, which is not very common in our conditions.
Dravčíci
Dravčíci se vyskytují především v místech s větší koncentrací zvířat. U psů parazituje dravčík psí (Cheyletiella yasguri), u koček pak dravčík kočičí (Cheyletiella blakei).
Dravčíci nabodávají kůži a na rozdíl od vší a blech sají tkáňový mok. Dospělí dravčíci se rychle pohybují a je možné je pozorovat již při malém zvětšení, proto se jim někdy říká „pochodující lupy“. Napadení těmito parazity vede ke svědění a zvýšené tvorbě lupů a krust. Nejvýrazněji se projevuje u štěňat, avšak onemocnění je velmi nakažlivé a může se přenést i na člověka.
Trudníci
Trudníci (Demodex spp.) způsobují onemocnění zvané demodikóza, česky někdy označované jako červená prašivina. Onemocnění se vyskytuje zejména u krátkosrstých plemen, přičemž více než polovina psí populace jsou asymptomatičtí nosiči. K přenosu dochází z feny na štěňata během prvních třech dnů života. Onemocnění se zpočátku projevuje jako okrouhlá holá ložiska, která nesvědí. U koček je demodikóza vzácná.
Vši a všenky
Tito parazité se u psů a koček nevyskytují příliš často. Zatímco vši sají krev, všenky okusují pokožku. Postižená zvířata mají matnou neupravenou srst a na chlupech je možné pozorovat hnidy.
Antiparazitární opatření
Přípravky proti parazitům je možné aplikovat ve spreji nebo jako tzv. „spot-on“, tedy v tubě, jejíž obsah se aplikuje za krk zvířete. U psů je rovněž oblíbenou formou antiparazitární obojek. Přípravky se liší mírou účinnosti, její dobou a spektrem parazitů, proti kterému působí. Nově je možné použít proti ektoparazitům i tablety – a tato forma je velmi účinná.
Důležitá je kromě antiparazitárního ošetření psa nebo kočky také důkladná očista prostředí, a to především při napadení blechami. Je vždy nutné vyprat všechny deky a pelíšky, důkladně vymýt a vydezinfikovat boudy a kotce a ošetřit je vhodnými preparáty.