Očkování psů a štěňat
Očkování je často prvním důvodem, který přivádí novopečeného majitele štěněte nebo kotěte k veterinárnímu lékaři. Základním pravidlem je očkovat pouze zdravá zvířata, v případě onemocnění je vhodné vakcinaci odložit. Dále je třeba zvíře po očkování příliš nezatěžovat, nenechat nikde prostydnout a aplikaci veškerých léčiv, včetně tabletek na odčervení, konzultovat s veterinárním lékařem. Obecně je vhodné odčervovat psy a kočky nejpozději týden před a nejdříve týden po očkování.
Samotná vakcinace je zvířaty obvykle dobře snášena. Nežádoucí účinky jako únava, nechutenství a přechodné zvýšení teploty se objevují zřídka a rychle odeznívají. Výjimečně se může vyskytnout kopřivka, svědění a zduření v místě vpichu nebo otok hlavy. O takovýchto nežádoucích účincích informujte svého veterinárního lékaře, který při příští vakcinace změní značku vakcíny. Prudké reakce v podobě anafylaktického šoku se vyskytují velmi zřídka a ihned po vakcinaci. Z toho důvodu není třeba mít přehnané obavy, jelikož odborník, který se o zvíře postará, je vždy v dosahu.
Základní vakcinace - štěně
Obvykle se štěně k novému majiteli dostává již po první vakcinaci, při které je naočkováno proti psince (D) a parvoviróze (P). Následuje přeočkování za 3 ̶ 4 týdny, kdy se vakcinuje ještě proti dalším třem onemocněním - infekční hepatitida (H), parainfluenza (Pi) a leptospiróza (L). Následně je již kompletní vakcína (tedy DHPPiL) přeočkováno znovu po 3 ̶ 4 týdnech. Ideálně by se poslední přeočkování mělo odehrát v 16. týdnu věku nebo později, kdy už není riziko „oslabení“ vakcíny protilátkami z mateřského mléka. Počet vakcinací na začátku života štěněte tedy závisí na tom, kdy chovatel začne s vakcinací. V praxi se však očkovací schéma ukončuje dříve, zpravidla po třetí vakcinaci. Od 3. měsíce je už riziko nedostatečné odpovědi na vakcínu minimální. Vzteklina (R) se obvykle očkuje spolu s posledním očkováním všech infekcí. Dle zákona je majitel povinen mít psa naočkovaného proti vzteklině od 6. měsíce. Je tedy možné vzteklinu naočkovat i později a tím snížit zátěž imunitního systému štěněte.
Doporučené vakcinační schéma - štěně
Volitelná vakcinace štěňat
Štěňata lze nechat očkovat i proti dalším onemocněním. Očkování proti tetanu lze doporučit především u psů, kteří se v období přezubování pohybují okolo koní. U německých ovčáku je prokázána plemenná predispozice. První dávku lze aplikovat od 12. týdne věku, následně je 3 ̶ 4 týdny nutná revakcinace. Lymská borelióza je onemocnění přenášené především klíšťaty. Vakcinaci proto lze doporučit v oblastech se zvýšeným výskytem klíšťat. Zásady aplikace vakcíny jsou obdobné jako u tetanu. Proti plísňovým onemocněním vyvolaným původcem Microsporum canis lze také očkovat, nejčastěji se však vakcína uplatňuje terapeuticky po propuknutí infekce. Dále je možné očkovat intranasální vakcínou proti psincovému kašli, průběh onemocnění však obvykle nebývá natolik závažný, aby byla vakcinace nezbytná.